Zranění lidé zraňují, zdraví lidé uzdravují

  • 28.2.
  • Kateřina S.
  • 1478

Asi jste už někdy na vlastní kůži zažili, jaké to je, když z vašeho okolí, které považujete za ,,bezpečné“, přijde rána, kterou jste absolutně nečekali. Takový blesk z čistého nebe. No možná to nebe, teda asi nebylo úplně čistý?!

Ze začátku nějak asi ani nechceme věřit tomu, že by někdo byl něčeho takovýho vůbec schopný. Hlava nám fakt nebere, proč a z jakého důvodu, by bylo v něčím zájmu, nám ubližovat. Jenže s nastupující fází trápení, obviňování a neustálých otázek, roste nepříjemný tlak. Všichni kolem mlčí, jen naše nitro hlásí nejvyšší stupeň bolesti.

Koukněme se na to z druhé strany

Člověk, který je v souladu sám se sebou, žije na základě svého středu, naplněným a spokojeným životem, nikdy nepřijde a nepodřeže vám větev pod nohama. Neplivne na vás, když má zrovna chuť a nebude rozebírat vás a ani váš život. I kdybyste mu hodili na hlavu kýbl s hnojem. Prostě to neudělá. Ten člověk se má rád, nosí v sobě pohodu, klid, rovnováhu a ne ten hnůj, co mu byl hozen na hlavu. Nemá důvod nic takového dělat. Tenhle člověk nemá problém, respektuje sebe a respektuje druhé. Žádná hlubší věda to opravdu není.

Zlo plodí zlo

Všimněte si, že vždycky ubližuje ten, kdo není sám se sebou v rovnováze. Někdy to nemusí být úplně na první pohled vidět, ale podívejte se blíž. Člověk, který vás zraňuje je sám zraněn a to hodně.

Existuje něco, nebo někdo, kdo mu ublížil a on se s tím neumí vypořádat. Neuměl se tomu postavit, nebyl dostatečně silný, neuměl se tomu vymanit, neuměl to vyřešit, nebyl připraven, prostě to neustál. A tak když to tedy nevyřešil, aspoň to v sobě ukryl, samozřejmě někam hodně hluboko, aby to nebylo vidět. Jeho nezpracovaný hněv, zlost, závist, a zlobu vyventiloval tak, že jej promítl do vašeho života.

Zrcadlení

Vlastnosti, které máte, úspěchy které zažíváte, chvíle kdy nastavujete zrcadlo, v kterém vidí své prohry, jsou pro takového člověka, jako když dáte býkovi před oči, červený hadr. Jeho trápení je ještě hlubší a širší. Ten člověk trpí, neví co s tím a dost možná si to ani neuvědomuje.

A proto zkusme, (i když je to někdy vážně hodně těžký) pomluvy, křivdy, nadávky, urážky, podřezané větve, dýky v zádech a další negativní vysílání, brát jako signály, že ten člověk od nás NEpotřebuje to, co nám sám dal, ale to, co sami nosíme ve svých srdcích. Proto zacílil na nás. Cítí, že v sobě nosíme něco, co jemu schází. Tak mu to dejme, a přejme mu ať se uzdraví.

Nejnovější příspěvky:

Uvidíme se na Facebooku:

Sledujte mě na Instagramu: