Kdy děláme ve vztazích chyby? Na začátku!

  • 28.1.2018
  • Kateřina S.
  • 678

Jak jistě víte, vztahy, ať už mluvíme o jakýchkoli, nevznikají tak, že se potkají dva dokonalí lidé a budou spolu žít spokojeně, bez vývoje a práce, až do smrti. Kéž by alespoň jednou vše dopadlo, jako v té krásné pohádce o princezně a princi ….. a žili spolu šťastně až do smrti. Realita je ale mnohdy jinde.

Ze začátku to tak možná vypadá, vše je krásné a zamilované a my jsme protějšku schopni, kde co odpustit. Nedostatky přehlížet a užívat si těch pár krásných dní, možná i měsíců. Ale právě tady, začínají první chyby. 

Drobnosti, které na začátku vztahu přehlížíme, jsou později důvodem k rozchodu.

Ty první, jemně nevinné drobnosti, které lehce zakryjí ty růžové brýle, které nám nasadila zamilovanost. Vyměníme těch pár hezkých dní za zbytek života, který následně prožíváme v nespokojenosti, neklidu a obviňování toho druhého. Že jsme ale propásly situaci samy, si jsme těžko ochotni připustit. 

Představte si příběh, po uši zamilovaná do muže, který je úžasný, milý, pozorný a táák dokonalý…. Pan božský ale začíná pomalu projevovat své další já. Bohužel v tom temnějším mužském světle. 

Tahle fáze prostě musí přijít, ať už dřív nebo později. Každý muž projeví své mužství tím, že si svou drahou budoucí (nebo nebudoucí?) trochu proklepne. Tak nějak vlastně úplně pomaloučku vyzkouší, kam až je možné jeho chováním, mluvou, návyky, zajít. V podstatě tím vytváří ovzduší budoucího vztahu.

Nemám ráda hulváty a už vůbec ne ty, kteří svou mluvou dohánějí,… řekněme nějaký svůj nedostatek. Vlastně bytostně nesnáším, když muži přede mnou mluví vulgárně a už vůbec ne ve chvíli, která si to nezaslouží. Hlavně si to ale nezasloužím já. 

Je krásné slunné odpoledne, motýlci si lítají v břiše ze strany na stranu a …. STOP. Naše auto zastavil na přejezdu vlak. Taková pohroma! Tolik sprostých slov, jsem najednou snad ani nikdy neslyšela. Další STOP, ale tentokrát k mému životu a milovanému protějšku. Musí si o mne myslet, jak namyšlená princezna jsem, když nesnesu pár sprostých slov, ale ať si myslí, přece náš společný krásný den, nebude kazit nerovnováhou svých emocí. 

Drobnost nebo klíčový moment?

Zdá se to, jako malicherná drobnost, která jak se zdá, může být pro jiného běžností každého dne. Ale celé tajemství a klíč, tkví právě v tomto okamžiku. Protože jestliže dovolíte, aby váš partner překročil hranice, řekněme hranice vaší úrovně, byť jen v tomto miniaturním momentu, co mu dovolíte příště? 

On si totiž pravděpodobně dovolí totéž a ještě víc. V záplavě emocí a iluze dokonalé lásky, potichu, někdy i nevědomě přecházíme tyto okamžiky až do chvíle, kdy nám to celé začíná přerůstat přes hlavu. Za několik let se na partnera díváme a zjišťujeme, kolik nevyřešených drobností jsme nechaly zajít tak daleko. Za tu dobu stačily nabrat tak astronomickou velikost, že dnes, možná ani nevidíme, žádné jejich řešení. Přitom stačilo, rozeznat v té správné chvíli, zda hodnota našeho času a života, není NÁHODOU větší, než poslouchat ty jeho zbytečné řeči nebo dýchat ten smradlavý kouř z jeho cigaret. Zkrátka akceptovat jeho negativní návyky, které ovlivňují samozřejmě i náš život.
                                                                  Hm?

Nejnovější příspěvky:

Uvidíme se na Facebooku:

Sledujte mě na Instagramu:

Tvořím, píšu, čtu, cestuju, učím se a to fakt s láskou. Jsem vděčná, že někdy - někdo rozhodl, že na světě budu mít svůj prostor. Neslibuju, že znám odpovědi na všechny otázky, ale znám místo, kde začít 🙂